PRAHA – Přední český půdní biolog a poradce prezidenta pro udržitelnost, doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., přináší do veřejné debaty radikální a vědecky podložený pohled: je nutné přestat vnímat půdu jako pouhý zemědělský substrát a začít ji chápat jako zásadní, živý orgán naší planety. Jeho vize se zaměřuje na klíčovou roli půdních organismů v regeneraci krajiny, kritickém zadržování vody a především v efektivní a trvalé sekvestraci atmosférického .
Půda: Od neživé hmoty k dynamické Geodermě
Ladislav Miko redefinuje půdu jako „bohatý ekosystém a sama o sobě jako živý organismus“, který se nazývá Geoderma – živý plášť Země. Pod povrchem se skrývají statisíce druhů „půdních breberek“ (bakterie, houby, roztoči, žížaly), které neúnavně zajišťují recirkulaci živin a vytvářejí stabilní půdní strukturu.
Problém nastává v důsledku exploatačního režimu moderního intenzivního zemědělství. Historicky se v půdě hromadil organický uhlík v akumulačním režimu. Dnes však anorganická hnojiva a nedostatek organické hmoty nutí půdní mikroorganismy „požírat sebe samé“ – rozkládat staré zásoby uloženého uhlíku. Miko varuje: „Měříme sice vysoké hodnoty z respirace půdy, ale v jednom případě to znamená, že půda je zdravá, a v druhém to znamená, že žere sebe sama.“ Tím se dlouhodobě uložený oxid uhličitý uvolňuje, půda ztrácí schopnost zadržovat vodu a zhoršují se dopady klimatické změny.
Regenerace a symbióza: Vědecký základ pro uhlíkové zemědělství
Řešení Ladislav Miko spatřuje v regenerativním zemědělství a návratu k přirozeným procesům. Klíčové je odstranit aktivní škody (chemizace a zhutňování) a umožnit půdě přirozeně fungovat – zejména dodáním „paliva“ v podobě pestré organické hmoty ( meziplodin, hnoje, kompostu, vermikompostu... ) a obnovou krajinné struktury jako útočiště pro půdní život. Úspěšná regenerace znamená návrat k akumulaci uhlíku, kdy se půda stává účinným přírodním nástrojem klimatické odolnosti.
Synergie expertní vize doc. RNDr. Ladislava Mika, Ph.D., o „živém organismu půdy“ (Geodermě) a vědeckých poznatků prof. Ing. Aleše Hanče, CSc., z České zemědělské univerzity tvoří pevný základ pro novou éru regenerativního zemědělství v České republice. Společnost Mesiho žížalí čaj přináší na trh praktické a vědecky podložené řešení, které přímo naplňuje požadavek na návrat půdy do akumulačního režimu a zvyšování její klimatické odolnosti.
Zatímco Ladislav Miko definuje zdravou půdu jako komplexní ekosystém závislý na „půdních breberkách“ (organismech), výzkum profesora Aleše Hanče poskytuje přesný návod, jak tyto kritické mikroorganismy do půdy efektivně vrátit.
Mesiho žížalí čaj není jen hnojivo, ale biodiverzní inokulát života, připravený procesem vermikompostování. Profesor Hanč opakovaně prokázal, že vermikompostované produkty se od běžného kompostu liší:
Aktivní biologická síla: Hančovy studie dokládají, že vermikompost obsahuje vyšší počet a diverzitu mikroorganismů a především vyšší enzymatickou aktivitu (Hanč et al., 2018). Tato aktivita je kritická pro nastartování a stabilizaci mikrobiálního života v půdě a potlačuje Mikoem kritizovaný „exploatační režim“.
Růstové stimulátory: Vědecké analýzy prokázaly v koncentrátu přesně měřitelné koncentrace fytohormonů (zejména auxinů a giberelinů). Tyto látky prokazatelně zlepšují klíčení semen a rychlost růstu kořenů, což je praktický projev zdravého a aktivního ekosystému.
Klíčový argument Ladislava Mika spočívá v tom, že zdravá půda musí fungovat jako efektivní uhlíkový propad. Práce prof. Hanče dávají tomuto tvrzení kvantifikovatelný rozměr.
Dlouhodobá fixace (Stabilní humus): Vermikompostování vede k vysokému stupni humifikace organické hmoty. Výzkum potvrzuje, že uhlík ve vermikompostu je chemicky stabilnější než v klasickém kompostu, což zaručuje, že je v půdě uložen dlouhodobě a nepodléhá rychlému uvolňování. Tím Mesiho žížalí čaj podporuje návrat k požadovanému „akumulačnímu režimu“.
Klimatická odolnost a retence vody: Profesor Hanč uvádí, že aplikace vermikompostovaných produktů efektivně zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy a výrazně zvyšuje její vodní retenční kapacitu. Půda s aplikovaným žížalím čajem je tak strukturálně pevnější a lépe snáší extrémy počasí, což je základem klimatické odolnosti krajiny.
Vize Ladislava Mika o půdě jako živém, klimaticky odolném organismu se díky vědeckým poznatkům profesora Hanče mění v hmatatelný a ověřený produkt. Mesiho žížalí čaj je špičkovou českou agri-inovací, která farmářům i zahradníkům umožňuje praktický návrat k přírodním, životodárným cyklům a přímý boj proti degradaci půdy a klimatické krizi. Jak říká Ladislav Miko: „Nenahrazujme umělé to, co může fungovat přirozeně a samo.“ Mesiho žížalí čaj k tomu dává jasný nástroj.
Výsledkem je zdvojnásobený efekt ukládání uhlíku a dlouhodobé zvýšení biologické úrodnosti – řešení, které efektivně propojuje cirkulární ekonomiku (zpracováním přebytků z rostlinné výroby žížalami) s Carbon Farmingem (dlouhodobé ukládání uhlíku).
