Zákon o hnojivech
156/1998 Sb.
ZÁKON
ze dne 12. června 1998
o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a
substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd
(zákon o hnojivech)
Změna: 308/2000 Sb.
Změna: 147/2002 Sb.
Změna: 308/2000 Sb. (část)
Změna: 317/2004 Sb.
Změna: 553/2005 Sb.
Změna: 444/2005 Sb.
Změna: 9/2009 Sb.
Změna: 490/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 279/2013 Sb.
Změna: 263/2014 Sb.
Změna: 61/2017 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 295/2017 Sb.
Změna: 299/2021 Sb.
Změna: 299/2021 Sb. (část)
Změna: 299/2021 Sb. (část)
Změna: 87/2023 Sb.
Změna: 277/2023 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1),
zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie^2) a
upravuje
a) podmínky uvádění do oběhu, skladování a používání hnojiv, pomocných
půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů,
b) podmínky agrochemického zkoušení zemědělských půd,
c) podmínky zjišťování půdních vlastností lesních pozemků a některé
podmínky používání upravených kalů^1a),
d) podmínky uvádění do oběhu, skladování a používání sedimentů,
e) působnost orgánů odborného dozoru nad dodržováním povinností
stanovených tímto zákonem, včetně pravomoci ukládat správní tresty.
(2) Tento zákon se nevztahuje na
a) hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substráty,
které jsou určeny výhradně pro vývoz a jsou takto zřetelně označeny,
b) hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substráty
poskytované v množství nezbytném pro účely výzkumu, vývoje a
pokusnictví.
(3) Ustanovení tohoto zákona se použijí na upravené kaly a na sedimenty
jen tehdy, je-li to v nich výslovně uvedeno a v rozsahu jimi
stanoveném.
(4) Na hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a
substráty, které jsou určeny k použití jako suroviny k dalšímu
zpracování, se použijí ustanovení § 7, 8, 12, 13 a § 14 až 14b.
(5) Na hnojivé výrobky EU se použijí ustanovení přímo použitelného
předpisu Evropské unie v oblasti hnojivých výrobků EU^2) a dále
ustanovení tohoto zákona o skladování (§ 8), používání (§ 9), odborném
dozoru (§ 12), zvláštních opatřeních (§ 13) a přestupcích (§ 14 až
14b).
(6) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ústav“)
vykonává činnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie,
kterým se provádí přímo použitelný předpis Evropské unie o hygienických
pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou
určeny pro lidskou spotřebu^2a).
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) hnojivem látka způsobilá poskytnout účinné množství živin pro výživu
kulturních rostlin a lesních dřevin, pro udržení nebo zlepšení půdní
úrodnosti a pro příznivé ovlivnění výnosu či kvality produkce,
b) minerálním hnojivem hnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy
ve formě minerálních látek získaných extrakcí nebo jiným fyzikálním
nebo chemickým postupem; za minerální hnojivo se považuje také dusíkaté
vápno, močovina a její kondenzační a asociační produkty a hnojivo
obsahující stopové živiny ve formě chelátů nebo komplexů,
c) organickým hnojivem hnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy
v organické formě,
d) organominerálním hnojivem hnojivo, v němž jsou deklarované živiny
obsaženy v minerální a organické formě,
e) kapalným hnojivem hnojivo v suspenzi nebo v roztoku,
f) tekutým hnojivem statkové hnojivo s obsahem sušiny nejvýše 13 %,
g) sedimentem usazeniny na dně rybníků, vodních nádrží a vodních toků
vznikající převážně usazováním erodovaných půdních částic,
h) statkovým hnojivem hnojivo, vznikající jako vedlejší produkt při
chovu hospodářských zvířat nebo produkt při pěstování kulturních
rostlin, není-li dále upravováno; za úpravu se nepovažují přirozené
procesy přeměn při skladování, mechanická separace kejdy a přidávání
látek snižujících ztráty živin nebo zlepšujících účinnost živin,
i) pomocnou půdní látkou látka bez účinného množství živin, která půdu
biologicky, chemicky nebo fyzikálně ovlivňuje, zlepšuje její stav nebo
zvyšuje účinnost hnojiv, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin^21),
j) rostlinným biostimulantem látka podle čl. 3 nařízení (ES) č.
1107/2009,
k) substrátem látka sloužící k zakořeňování a pěstování rostlin;
substrátem je zejména rašelina, zemina nebo jejich směsi,
l) uváděním do oběhu nabízení hnojiv, pomocných půdních látek,
rostlinných biostimulantů a substrátů k prodeji nebo jinému způsobu
převodu, jejich prodej nebo jiný způsob převodu a skladování za účelem
prodeje nebo jiného způsobu převodu,
m) půdní úrodností schopnost půdy umožňovat rostlinám růst, vývoj a
dosažení žádoucího výnosu, kvality a nezávadnosti produkce,
n) rizikovým prvkem nebo rizikovou látkou prvek nebo látka, jež mohou
nepříznivě ovlivnit vlastnosti půdy nebo kvalitu produkce nebo potravní
řetězec,
o) typem hnojiva hnojivo se stanoveným obsahem živin a se shodnou
formou a rozpustností živin,
p) dodavatelem podnikatel, který spotřebiteli prodává hnojivo, pomocnou
půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrát, jakož i každý další
podnikatel, který přímo nebo prostřednictvím jiných podnikatelů dodal
prodávajícímu hnojivo, pomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant
nebo substrát,
q) technologickými vodami samostatně skladované a používané pomocné
půdní látky, které vznikají při chovu hospodářských zvířat a
jednoduchém zpracování rostlinných produktů a obsahují maximálně 1,5 %
sušiny a 0,1 % dusíku,
r) digestátem organické hnojivo vzniklé anaerobní fermentací při výrobě
bioplynu,
s) příkrmištěm část hospodářství na zemědělské půdě pod širým nebem,
kde kromě pastvy dochází i k další chovatelské péči, zejména
přikrmování, s větším soustředěním hospodářských zvířat na plochu než
při pastvě.
§ 3
Uvádění hnojiv do oběhu
1) Do oběhu se smějí uvádět pouze hnojiva, která
a) jsou registrována podle tohoto zákona nebo jim byl udělen souhlas
podle § 3a odst. 3 nebo byla ohlášena podle § 3b; to neplatí, pokud jde
o statkové hnojivo,
b) neohrožují úrodnost půdy ani zdraví lidí nebo zvířat,
c) nepoškozují životní prostředí,
d) splňují požadavky na jejich označování, balení a skladování,
stanovené tímto zákonem,
e) nejsou znehodnocena.
(2) Do oběhu je nepřípustné uvést hnojivo
a) neoznačené,
b) označené nepravdivými nebo klamavými údaji,^3)
c) u něhož obsah rizikových prvků, rizikových látek nebo
mikrobiologických parametrů je vyšší, než stanoví vyhláška,
d) v rozporu s podmínkami registrace podle § 5 odst. 1 písm. d), nebo
e) obsahující přípravek na ochranu rostlin^21).
Na statkové hnojivo se ustanovení písmene a) nevztahuje, pokud je
dodáváno výrobcem přímo spotřebiteli a tento na označení netrvá.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí pro pomocné půdní látky, rostlinné
biostimulanty a substráty obdobně. Technologické vody, které vznikají
při jednoduchém zpracování rostlinných produktů, nesmí obsahovat žádné
přidané látky kromě základní suroviny a vody.
(4) Od hodnot chemických a fyzikálních vlastností hnojiva, pomocné
půdní látky, rostlinného biostimulantu nebo substrátu uvedených v
označení jsou přípustné odchylky v rozsahu stanoveném prováděcím
právním předpisem. Pro hodnoty údajů uvedené jako maximální, minimální
nebo jako rozmezí hodnot nejsou odchylky povoleny. Rozsah odchylek je
stanoven tak, aby zohlednil neovlivnitelné chyby vznikající při výrobě
hnojiva, při odběru nebo chemickém rozboru kontrolního vzorku. Odchylky
pro jednotlivé živiny ani pro celkový obsah živin nesmí být překročeny.
(5) Ministerstvo zemědělství (dále jen "ministerstvo") stanoví
vyhláškou rizikové prvky, rizikové látky a mikrobiologické parametry,
jejich limitní hodnoty pro jednotlivé skupiny hnojiv, pomocných půdních
látek, rostlinných biostimulantů a substrátů, jakož i přípustné
odchylky.
§ 3a
Ohlášení hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a
substrátů
(1) Výrobce^3a), dovozce^3a) nebo dodavatel, který hodlá uvést do oběhu
hnojivo, pomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrát,
které odpovídají typu uvedenému ve vyhlášce, je povinen před jeho
prvním uvedením do oběhu v České republice zaslat ústavu ohlášení o
uvedení hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu nebo
substrátu do oběhu.
(2) Ohlášení podle odstavce 1 obsahuje kromě náležitostí podle
správního řádu
a) je-li ohlašovatelem dovozce nebo dodavatel, jméno, příjmení a pobyt
výrobce, případně identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační
číslo“), bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo
obchodní firmu, sídlo, případně právní formu podnikání a identifikační
číslo výrobce, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu,
b) název hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu nebo
substrátu, jeho druh a typ podle vyhlášky,
c) potvrzení, že se nejedná o výbušninu podle zvláštního právního
předpisu^4), jde-li o hnojivo, pomocnou půdní látku, rostlinný
biostimulant nebo substrát obsahující dusičnan amonný,
d) návrh etikety nebo příbalového letáku^22), kterým budou hnojivo,
pomocná půdní látka, rostlinný biostimulant nebo substrát v souladu s §
7 opatřeny.
(3) Hnojivo, pomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo
substrát, které jsou předmětem ohlášení podle odstavce 1, může
ohlašovatel uvést do oběhu na základě písemného souhlasu ústavu, jehož
součástí je závazné znění etikety nebo příbalového letáku. Nebude-li
ohlašovateli takový souhlas doručen do 30 dnů ode dne, kdy ohlášení
došlo ústavu, ani mu v této lhůtě nebude doručeno oznámení o zahájení
řízení o zákazu uvádění do oběhu podle odstavce 4, platí, že ústav
souhlas udělil. Souhlas ústavu je platný po dobu pěti let. Tato doba
počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy byl ohlašovateli takový
souhlas doručen, nebo dnem následujícím po dni, kdy uplynulo 30 dnů ode
dne, kdy ohlášení došlo ústavu.
(4) Ústav rozhodne o zákazu uvádět do oběhu hnojivo, pomocnou půdní
látku, rostlinný biostimulant nebo substrát, pokud
a) neodpovídá typu hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinného
biostimulantu nebo substrátu uvedenému ve vyhlášce,
b) nesplňuje podmínky stanovené v § 3, nebo
c) ohlášení nesplňuje podmínky stanovené v § 3a odst. 2.
§ 3b
Ohlášení vzájemně uznaných hnojiv
(1) Výrobce^3a), dovozce^3a) nebo dodavatel, který hodlá uvést do oběhu
hnojivo, pomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrát,
které odpovídají předpisům, které jsou pro výrobu těchto hnojiv,
pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů nebo substrátů nebo
jejich uvedení na trh v některém ze států Evropské unie, Evropského
hospodářského prostoru, Švýcarské konfederaci nebo Turecku závazné,
nebo výrobním postupům a pravidlům správné výrobní praxe používaným v
některém z těchto států, pro které existuje dostatečně podrobná
dokumentace, na jejímž základě je v případě potřeby možné provést
dodatečná šetření^23) (dále jen "vzájemně uznané hnojivo"), je povinen
před jeho prvním uvedením do oběhu v České republice zaslat ústavu
ohlášení o uvedení vzájemně uznaného hnojiva do oběhu.
(2) Ohlášení vzájemně uznaného hnojiva podle odstavce 1 obsahuje kromě
náležitostí podle správního řádu
a) je-li ohlašovatelem dovozce nebo dodavatel, jméno a pobyt výrobce,
případně identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o
fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo, případně právní
formu podnikání a identifikační číslo výrobce, bylo-li přiděleno,
jde-li o právnickou osobu,
b) název vzájemně uznaného hnojiva,
c) doklad obsahující informaci o uvádění vzájemně uznaného hnojiva do
oběhu v souladu s právními předpisy v některém ze států Evropské unie,
Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace nebo Turecka,
a
d) návrh etikety nebo příbalového letáku, kterým bude vzájemně uznané
hnojivo opatřeno v souladu s § 7 a zároveň etiketu nebo příbalový
leták, se kterým je vzájemně uznané hnojivo platně uváděno do oběhu v
některém ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru,
Švýcarské konfederaci nebo Turecku.
(3) Ústav rozhodne o zákazu uvádět do oběhu vzájemně uznané hnojivo,
pokud
a) nesplňuje podmínky stanovené v § 3, nebo
b) ohlášení nesplňuje podmínky stanovené v § 3b odst. 2.
§ 4
Registrace hnojiv
(1) O registraci hnojiva rozhoduje ústav na základě žádosti
výrobce^3a), dovozce^3a) nebo dodavatele, který je oprávněn k podnikání
podle zvláštního právního předpisu^5) a má trvalý pobyt, jde-li o osobu
fyzickou, nebo sídlo, jde-li o osobu právnickou, na území České
republiky (dále jen „žadatel“). Oprávnění k podnikání podle zvláštních
právních předpisů a trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky se
nevyžaduje u osoby, která má pobyt nebo sídlo anebo místo podnikání v
jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském
hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, pokud je oprávněna k
podnikání v souladu s předpisy tohoto státu.
(2) Žádost o registraci hnojiva obsahuje kromě náležitostí podle
správního řádu
a) je-li žadatelem dovozce nebo dodavatel, jméno a sídlo výrobce,
případně identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou
osobu, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo, případně právní formu
podnikání a identifikační číslo výrobce, bylo-li přiděleno, jde-li o
právnickou osobu,
b) název hnojiva a jeho druh,
c) návrh etikety nebo příbalového letáku, kterým bude hnojivo v souladu
s § 7 opatřeno,
d) popis výrobního postupu včetně výčtu surovin použitých k výrobě
hnojiva,
e) potvrzení, že se nejedná o výbušninu podle zvláštního právního
předpisu^4), jde-li o hnojivo obsahující dusičnan amonný, a
f) provozní řád, je-li žadatelem provozovatel zařízení na využívání
odpadů podle zákona o odpadech.
(3) Podá-li žadatel žádost o registraci hnojiva, poskytne současně
ústavu potřebné vzorky hnojiva nebo umožní jejich odběr, popřípadě
poskytne další podklady a informace nezbytné pro prokázání splnění
požadavků podle tohoto zákona. Žadatel současně uhradí poplatek podle
zvláštního právního předpisu^6).
(4) Ústav provede u hnojiva odborné posouzení splnění požadavků podle
tohoto zákona (dále jen „posouzení“) nebo přezkoušení jeho vlastností
biologickými zkouškami nebo testy (dále jen „přezkoušení“); o této
skutečnosti ústav žadatele uvědomí. Posouzení provede ústav v případě,
že vlastnosti a účinky hnojiva jsou již dostatečně známé nebo lze
použít srovnání s již registrovaným hnojivem. Přezkoušení provede ústav
v případě, že vlastnosti a účinky hnojiva jsou neznámé, zejména
jedná-li se o hnojivo zcela nové, u kterého nelze použít srovnání s již
registrovaným hnojivem.
(5) Ústav může uznat posouzení nebo výsledek přezkoušení, které
provedlo jiné odborné pracoviště, včetně odborného pracoviště, které má
sídlo mimo území České republiky, a od vlastního posouzení nebo
přezkoušení upustit, pokud bylo posouzení nebo přezkoušení provedeno
postupem odpovídajícím požadavkům stanoveným jiným právním
předpisem^7).
(6) Ústav rozhodne o žádosti nejpozději
a) do 6 měsíců, pokud se provádí posouzení,
b) do 18 měsíců, pokud je nezbytné přezkoušení ve skleníku, v hale nebo
v laboratoři,
c) do 36 měsíců, pokud je nezbytné přezkoušení na poli,
ode dne doručení žádosti.
(7) Náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením hradí
žadatel ve výši stanovené zvláštním právním předpisem o náhradách
nákladů za odborné a zkušební úkony^8).
(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se použijí pro pomocné půdní látky,
rostlinné biostimulanty a substráty obdobně.
(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou typy hnojiv, pomocných půdních
látek, rostlinných biostimulantů a substrátů, závazné postupy pro odběr
vzorků hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a
substrátů, a pro provádění chemických rozborů, biologických zkoušek a
testů.
§ 5
Rozhodnutí o registraci
(1) Rozhodnutí o registraci hnojiva obsahuje
a) název hnojiva,
b) číslo rozhodnutí,
c) údaje o výrobci podle § 4 odst. 2 písm. a),
d) podmínky registrace stanovené na základě výsledků posouzení nebo
přezkoušení hnojiva podle § 4 odst. 4 a 5,
e) závazné znění etikety nebo příbalového letáku a
f) dobu platnosti rozhodnutí.
(2) Rozhodnutí o registraci hnojiva platí 5 let ode dne nabytí právní
moci, není-li v rozhodnutí stanovena doba kratší.
(3) Osoba, jíž bylo vydáno rozhodnutí o registraci hnojiva, může podat
žádost o prodloužení platnosti rozhodnutí; žádost doručí ústavu
nejpozději 6 měsíců přede dnem, kdy má platnost rozhodnutí skončit.
Platnost rozhodnutí o registraci hnojiva lze prodloužit nejvýše o 5
let. Pro řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci platí §
4 a ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.
(4) V případě změny názvu hnojiva, etikety nebo příbalového letáku,
identifikačních údajů^8a) výrobce nebo osoby, jíž bylo rozhodnutí o
registraci hnojiva vydáno, tato osoba podá žádost o změnu rozhodnutí o
registraci. Pro řízení o změně rozhodnutí o registraci platí § 4 a
ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně.
(5) Ústav zruší rozhodnutí o registraci hnojiva
a) na žádost výrobce^3a), dovozce^3a) nebo dodavatele,
b) pokud žadatel porušil některou z povinností stanovených v § 3 odst.
1 až 3; zároveň může stanovit, že hnojivo musí být staženo z oběhu.
c) pokud žadatel porušil podmínky registrace hnojiva, nebo
d) pokud hnojivo obsahuje přípravek na ochranu rostlin.
(6) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení registrace hnojiva podle
odstavce 5 nemá odkladný účinek.
(7) Jestliže uplynula doba platnosti rozhodnutí o registraci nebo došlo
ke zrušení registrace na žádost podle odstavce 5 písm. a), může být
dosud vyrobené nebo dovezené hnojivo dodavatelem uváděno do oběhu pouze
po dobu jeho použitelnosti, nejdéle však po dobu jednoho roku. Tuto
dobu může ústav na žádost výrobce^3a), dovozce^3a) nebo dodavatele
prodloužit. To neplatí pro hnojivo obsahující přípravek na ochranu
rostlin, které může být uváděno do oběhu po uplynutí doby platnosti
rozhodnutí nebo zrušení registrace podle odstavce 5 písm. a) nebo d)
nejdéle po dobu 6 měsíců.
(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 platí pro pomocné půdní látky, rostlinné
biostimulanty a substráty obdobně.
§ 6
Registr hnojiv
(1) Registrovaná, ohlášená a ohlášená vzájemně uznaná hnojiva, pomocné
půdní látky, rostlinné biostimulanty a substráty se zapisují do
registru hnojiv (dále jen "registr"), který vede ústav.
(2) Do registru se zapisují údaje týkající se hnojiva podle § 3a odst.
2, § 3b odst. 2 nebo § 4 odst. 2 s výjimkou údajů o výrobním postupu a
použitých surovinách podle § 4 odst. 2 písm. d).
(3) Registr je veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Ustanovení odstavce 2 platí pro pomocné půdní látky, rostlinné
biostimulanty a substráty obdobně.
§ 7
Označování a balení hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných
biostimulantů a substrátů
(1) Osoba, která uvádí hnojivo do oběhu, je povinna v jeho označení na
etiketě nebo příbalovém letáku uvést
a) údaj o výrobci^3a) včetně zahraničního výrobce a o dodavateli, a to
uvedením jména, popřípadě obchodního jména a místa podnikání, jde-li o
fyzickou osobu, nebo obchodního jména a sídla, jde-li o právnickou
osobu,
b) název hnojiva a číslo rozhodnutí o jeho registraci, bylo-li
přiděleno; odpovídá-li hnojivo typu uvedenému v prováděcím předpise,
též typ hnojiva,
c) obsah určujících součástí hnojiva, včetně obsahu rizikových prvků a
rizikových látek, a další určující chemické, biologické nebo fyzikální
parametry; u živin též jejich obsah v procentech hmotnosti jako celé
číslo nebo na jedno desetinné místo, formu a rozpustnost,
d) zrnitost a jemnost mletí hnojiva, stálost kapalin, mrazuvzdornost a
specifické požadavky pro skladování a používání,
e) varovná označení a informace pro manipulaci a pokyny k ochraně
zdraví a bezpečnosti lidí a k ochraně životního prostředí a další údaje
podle zvláštních předpisů,^9)
f) rozsah a způsob použití,
g) hmotnost hnojiva, popřípadě objem a
h) dobu použitelnosti, datum výroby a číslo výrobní šarže.
(2) Není dovoleno uvádět údaje označující nebo propagující hnojivo
výrazy jako "ekologické" nebo "biologické", a to ani použitím zkratek
"eko" nebo "bio".
(3) Označení hnojiva musí být v českém jazyce a musí být trvale a přímo
čitelné bez porušení obalu a zároveň nesmí být označení hnojiva matoucí
nebo naznačovat vlastnosti, které hnojivo nemá.
(4) Balená hnojiva uváděná do oběhu musí mít označení uvedené na obalu
nebo s obalem spojené. Hnojiva, která mohou být uváděna do oběhu z
bezpečnostních důvodů pouze balená, stanoví vyhláška. U volně ložených
hnojiv a velkých balení nad 50 kg může být stanovené označení uvedeno
jen v průvodní dokumentaci.
(5) Hnojiva mimo volně ložených se musí balit do obalů umožňujících
jejich manipulaci a spolehlivé a bezpečné skladování. Obal nesmí
negativně ovlivňovat vlastnosti hnojiv a musí být uzavřen tak, aby
otevřením byl obal nebo uzávěr obalu neopravitelně poškozen.
(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí pro pomocné půdní látky, rostlinné
biostimulanty a substráty obdobně. Na statková hnojiva se ustanovení
odstavce 1 nevztahuje. Pokud statková hnojiva nejsou dodávána přímo
spotřebiteli^10) nebo ten na označení trvá, je nutné označit
dodavatele, druh statkového hnojiva, případně druh zvířete, od kterého
hnojivo pochází, rozsah a způsob použití a hmotnost nebo objem.
(7) Pro přepravu hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných
biostimulantů a substrátů platí zvláštní předpisy.^10)
(8) Ministerstvo stanoví podrobnosti o označování a balení hnojiv,
pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů
vyhláškou.
§ 8
Skladování
(1) Zemědělský podnikatel^11), výrobce^3a), dovozce^3a) nebo dodavatel,
který skladuje hnojiva, popřípadě pomocné půdní látky, rostlinné
biostimulanty nebo substráty, je povinen hnojiva, pomocné půdní látky,
rostlinné biostimulanty a substráty
a) uskladnit odděleně,
b) označit čitelným způsobem,
c) zajistit, aby nedošlo k jejich smísení s jinými látkami,
d) evidovat, zejména vést dokladovou evidenci o příjmu, výdeji a
skladovaném množství hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných
biostimulantů nebo substrátů.
(2) Osoby podle odstavce 1 jsou povinny činit opatření k zabránění
úniku tekutých hnojiv. Ustanovení odstavce 1 písm. a) až c) se
nevztahuje na statková hnojiva a organická hnojiva vyrobená zemědělským
podnikatelem pro vlastní potřebu.
(3) Zemědělští podnikatelé^11) hospodařící na zemědělské půdě jsou při
skladování hnojiv ve zranitelných oblastech^12) povinni dodržovat
ustanovení zvláštního právního předpisu.^12a)
(4) Hnojiva musí být skladována a příkrmiště musí být provozováno tak,
aby nemohlo dojít ke znečištění vod. Do hnojiv nesmějí být vnášeny
rizikové prvky nebo rizikové látky, které by mohly narušit vývoj
kulturních rostlin nebo ohrozit potravní řetězec.
(5) Tuhé organické hnojivo kompost, separát digestátu a statkové
hnojivo, včetně separátu kejdy, mohou být uloženy na zemědělské půdě
nejdéle 24 měsíců na místech vhodných k jejich uložení schválených v
havarijním plánu podle vodního zákona. Na stejném místě lze tato
hnojiva uložit opakovaně nejdříve po 3 letech.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob skladování hnojiv, pomocných
půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů, kapacitu
skladovacích prostor a podmínky pro provozování příkrmiště.
§ 9
Používání hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů,
substrátů, upravených kalů a sedimentů
(1) Zemědělští podnikatelé^11) jsou povinni používat hnojiva, pomocné
půdní látky, rostlinné biostimulanty, substráty, upravené kaly a
sedimenty způsobem stanoveným tímto zákonem, zákonem o odpadech a
zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu^12b). Hnojivy, pomocnými
půdními látkami, rostlinnými biostimulanty, substráty a upravenými kaly
nesmějí být při jejich používání vnášeny do půdy rizikové prvky nebo
rizikové látky v množství, které pro hnojiva, pomocné půdní látky,
rostlinné biostimulanty a substráty stanoví ministerstvo prováděcím
právním předpisem a pro upravené kaly stanoví zvláštní právní
předpis^12c). Hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty,
substráty, upravené kaly a sedimenty musí být používány tak, aby
nemohlo dojít ke znečištění vod, k jejich přímému vniknutí do
povrchových vod nebo na sousední pozemek. Pro určování potřeby hnojení
se vychází z koeficientů odběru živin rostlinami. Sedimenty nesmějí být
používány, pokud obsah rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu
a v půdě, na kterou mají být použity, a další vlastnosti sedimentu
překročí limity stanovené prováděcím právním předpisem.
(2) Hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substráty
nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud
a) jejich vlastnosti neumožňují rovnoměrné pokrytí pozemku,
b) způsob jejich použití není v souladu s údaji uvedenými v jejich
označení nebo nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku; to neplatí v
případě diferencovaného hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy
nebo stavu porostu a v případě hnojení ve zranitelných oblastech^12),
c) jejich použití může vést k poškození fyzikálních, chemických nebo
biologických vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků
sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí,
d) půda, na kterou mají být použity, je
1. zaplavená,
2. přesycená vodou,
3. pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo
4. promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá;
toto ustanovení se nevztahuje na hnojení vedlejšími či hlavními
produkty vzniklými při pěstování rostlin a na ponechání výkalů a moči
hospodářských zvířat na zemědělské půdě.
(3) Ustanovení odstavce 2 platí pro používání upravených kalů a
sedimentů na zemědělské půdě obdobně. Zemědělský podnikatel^11) nesmí
používat upravené kaly, pokud mu nebyl předán program použití kalů^1a).
Tento program musí být uchováván pro potřeby odborného dozoru po dobu 7
let od použití upravených kalů. Zemědělský podnikatel musí používat
sedimenty v souladu se souhlasem o použití sedimentů na zemědělské půdě
uděleným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu podle zvláštního
právního předpisu^24).
(4) Zemědělští podnikatelé, kteří letecky aplikují kapalná hnojiva,
pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty nebo substráty na
zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před
aplikací hlášení podle prováděcího právního předpisu. Zemědělští
podnikatelé, kteří používají upravené kaly a sedimenty na zemědělské
půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před jejich použitím
hlášení podle prováděcího právního předpisu.
(5) Digestáty smějí být používány na zemědělské půdě a lesních
pozemcích pouze, pokud jsou registrovány podle tohoto zákona; to
neplatí, jsou-li vyrobeny výhradně ze statkových hnojiv nebo krmiv.
(6) Zemědělští podnikatelé^11) hospodařící na zemědělské půdě ve
zranitelných oblastech^12) jsou povinni používat hnojiva, pomocné půdní
látky, rostlinné biostimulanty a substráty v souladu se zvláštním
právním předpisem^12a).
(7) Zemědělští podnikatelé jsou povinni vést evidenci o
a) hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a
substrátech použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích; tato
povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produktů při pěstování
kulturních rostlin, s výjimkou slámy,
b) upravených kalech a sedimentech použitých na zemědělské půdě a
c) výnosu sklizeného hlavního a vedlejšího produktu s výjimkou trvalých
travních porostů podle evidence využití půdy podle uživatelských
vztahů.
Tato evidence se vede o množství, druhu a době jejich použití podle
jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na
požádání ústavu jsou zemědělští podnikatelé povinni evidenci předložit
a umožnit ověření v ní uvedených údajů.
(8) Zemědělští podnikatelé hospodařící na výměře větší než 200 ha podle
evidence využití půdy podle uživatelských vztahů jsou povinni od 1.
ledna 2024 vést evidenci podle odstavce 7 v elektronické formě a do
konce února za předešlý kalendářní rok ji předávat ústavu v
elektronické podobě ve stanoveném formátu.
(9) Záznam o použití hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinného
biostimulantu, substrátu, upraveného kalu nebo sedimentu musí být v
evidenci proveden do 1 měsíce od ukončení jeho použití.
(10) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) způsob používání hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných
biostimulantů a substrátů na zemědělské půdě a lesních pozemcích,
b) způsob vedení evidence o použití hnojiv, pomocných půdních látek,
rostlinných biostimulantů, substrátů a upravených kalů,
c) způsob hlášení o používání upravených kalů a hlášení letecké
aplikace hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a
substrátů,
d) způsob vedení evidence o výnosu sklizeného hlavního a vedlejšího
produktu, údaje o průměrném odběru živin ve sklizených produktech a
způsob a formu elektronického předávání evidence a
e) limity pro vnos rizikových prvků hnojivy, pomocnými půdními látkami,
rostlinnými biostimulanty a substráty při jejich použití na zemědělské
půdě.
(11) Ministerstvo a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou
podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení
evidence o použití sedimentů, způsob hlášení o používání sedimentů,
limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v
půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a
biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy,
včetně metod odběru vzorků.
§ 10
Agrochemické zkoušení zemědělských půd
(1) Za účelem zajištění bezpečnosti vstupů a podmínek produkce potravin
a krmiv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních
kontrolách^12d) ústav provádí
a) agrochemické zkoušení zemědělských půd, kterým se rozumí pravidelné
zjišťování vybraných parametrů půdní úrodnosti v důsledku používání
hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů,
upravených kalů a sedimentů,
b) monitoring zemědělských půd, kterým se rozumí pravidelné zjišťování
vybraných chemických, fyzikálních, případně mikrobiálních parametrů
půdy, zejména obsahu rizikových prvků a rizikových látek na stálých,
definovaných a reprezentativních plochách stabilním souborem měřicích
postupů a monitoring vstupů do zemědělských půd.
(2) V rámci činností uvedených v odstavci 1 ústav zajistí
a) provedení agrochemického zkoušení zemědělských půd v šestiletých
intervalech,
b) odběr vzorků půd a vstupů do půd, jejich chemické, případně
mikrobiologické nebo fyzikální rozbory a vyhodnocení výsledků těchto
rozborů,
c) provedení odběru vzorků a jejich rozborů na obsah rizikových prvků a
rizikových látek, mikrobiologických nebo fyzikálních rozborů a
vyhodnocení těchto rozborů v případech, kdy z monitoringu zemědělských
půd, z agrochemického zkoušení zemědělských půd nebo na základě jiných
informací vyplyne hrozící nebezpečí poškození půdní úrodnosti nebo
nebezpečí vstupu rizikových prvků a rizikových látek do potravního
řetězce a
d) provádění dlouhodobých přesných polních pokusů včetně lyzimetrických
pozorování.
(3) Ústav provádí odběry vzorků půd a jejich chemické, mikrobiologické
a fyzikální rozbory pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd.
Ústav může k provádění odběru vzorků půd a jejich chemických, případně
fyzikálních nebo mikrobiologických rozborů udělit pověření osobám,
které o to požádají. Žádost o udělení pověření obsahuje
a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo výkonu činnosti,
pobyt a identifikační číslo, jde-li o osobu fyzickou, nebo název,
popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jde-li o osobu
právnickou,
b) údaje o technickém vybavení,
c) údaje o vzdělání odborných pracovníků,
d) rozsah činností, pro které má být pověření uděleno.
(4) Ústav vydá pověření podle odstavce 3, jestliže
a) technické vybavení odpovídá předpokládanému druhu a rozsahu
činnosti, o niž se žádá,
b) laboratorní zkoušky budou provádět osoby nejméně s úplným středním
odborným vzděláním zemědělského, chemického nebo biologického zaměření,
c) výsledky ověřovacích laboratorních zkoušek zajišťovaných ústavem
byly shledány v rozmezí tolerancí stanovených technickými normami.
(5) Ústav může pověření odejmout, jestliže se změnily podmínky, za
nichž bylo uděleno, a dále poruší-li oprávněná osoba ustanovení tohoto
zákona nebo prováděcího předpisu nebo podmínky, za nichž pověření bylo
uděleno. Za účelem průběžného přezkoumávání těchto skutečností je osoba
oprávněná k provádění chemických rozborů vzorků půd povinna účastnit se
mezilaboratorních porovnávacích zkoušek organizovaných ústavem.^13a)
(6) Vlastník zemědělské půdy i zemědělský podnikatel^11) je povinen
strpět úkony související s prováděním agrochemického zkoušení
zemědělských půd a monitoringu zemědělských půd.
(7) Plánování a vyhodnocení agrochemického zkoušení zemědělských půd a
monitoringu zemědělských půd provádí ústav prostřednictvím evidence
půdy podle uživatelských vztahů a výsledky předává ministerstvu a
Ministerstvu životního prostředí. Výsledky agrochemického zkoušení
zemědělských půd jsou zemědělským podnikatelům zpřístupněny
prostřednictvím evidence půdy podle uživatelských vztahů. Na žádost
vlastníka zemědělské půdy nebo zemědělského podnikatele hospodařícího
na zemědělské půdě předává ústav výsledky týkající se jím vlastněné
nebo obhospodařované půdy též tomuto vlastníku zemědělské půdy nebo
zemědělskému podnikateli v tištěné podobě; takovéto předání výsledků
podléhá správnímu poplatku podle zvláštního předpisů^6).
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou postupy pro odběr vzorků, pro
provádění chemických, mikrobiologických a fyzikálních rozborů
zemědělských půd a pro vyhodnocení výsledků těchto rozborů a dále
stanoví vyhláškou rizikové prvky, rizikové látky a mikrobiologické a
fyzikální parametry, sledované ústavem v rámci monitoringu a při
agrochemickém zkoušení zemědělských půd, rozsah a způsob jejich
sledování.
§ 11
Zjišťování půdních vlastností lesních pozemků a vlastností vegetačních
orgánů lesních dřevin
(1) Ústav provádí zjišťování půdních vlastností lesních pozemků^14) a
vlastností vegetačních orgánů lesních dřevin (dále jen „zjišťování
vlastností“) prováděné za účelem přípravy návrhů na ozdravná opatření a
úpravu vodního režimu v lesích. Zjišťování vlastností zahrnuje odběr
vzorků, jejich chemické, fyzikální a mikrobiologické rozbory a
vyhodnocování výsledků těchto rozborů.
(2) Územní rozsah zjišťování půdních vlastností lesních pozemků včetně
hustoty odběrových ploch stanoví ministerstvo v oblastech
a) kde byly na lesních porostech zjištěny příznaky poruch růstu, vývoje
nebo zdravotního stavu lesů,
b) zatížených znečištěným ovzduším,
c) s porosty určenými pro záchranu a reprodukci genových zdrojů.
(3) Vlastník lesních pozemků, jejich nájemce, podnájemce nebo pachtýř
je povinen strpět odběr vzorků za účelem zjišťování vlastností.
(4) Vyhodnocení výsledků rozborů předává ústav ministerstvu; údaje o
obsahu rizikových prvků a rizikových látek předává též Ministerstvu
životního prostředí. Na žádost vlastníka lesních pozemků, jejich
nájemce, podnájemce nebo pachtýře ústav předá výsledky rozborů týkající
se půdních vlastností lesních pozemků a vegetačních orgánů lesních
dřevin v jeho vlastnictví, nájmu, podnájmu nebo pachtu; předání
výsledků podléhá správnímu poplatku za vydání stejnopisu, opisu, kopie,
fotokopie nebo výpisu podle zvláštního právního předpisu^6).
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou postupy pro odběr vzorků a pro
provádění chemických, fyzikálních a mikrobiologických rozborů ke
zjišťování vlastností.
§ 12
Odborný dozor
(1) Ústav dozírá zda
a) výrobci^3a), dovozci^3a) a dodavatelé, kteří hnojiva skladují nebo
uvádějí do oběhu,
b) zemědělští podnikatelé^11), kteří hnojiva vyrábějí, skladují nebo
používají,
c) zemědělští podnikatelé^11), kteří používají upravené kaly nebo
sedimenty,
dodržují podmínky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními
předpisy a v případě sedimentů rovněž, zda jednají se souhlasem orgánu
ochrany zemědělského půdního fondu podle § 3a zákona o ochraně
zemědělského půdního fondu.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí pro pomocné půdní látky, rostlinné
biostimulanty a substráty obdobně.
(3) Ústav rovněž dozírá, zda zemědělští podnikatelé^11) hospodařící na
zemědělské půdě ve zranitelných oblastech^12) dodržují podmínky
stanovené zvláštním právním předpisem^12a).
(4) Ústav rovněž dozírá, zda osoby uvedené v odstavci 1 dodržují
povinnosti stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie v
oblasti hnojiv^16b).
§ 13
Zvláštní opatření
(1) Ústav může uložit výrobcům^3a), dovozcům^3a), dodavatelům nebo
zemědělským podnikatelům^11), kteří produkují, uvádějí do oběhu,
skladují nebo používají hnojiva, nebo zemědělským podnikatelům^11),
kteří používají upravené kaly nebo sedimenty, zvláštní opatření, a to
a) zakázat použití hnojiva, upraveného kalu nebo sedimentu, pokud
nevyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními
předpisy^16c) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti
hnojiv^16b),
b) zakázat uvádění hnojiva do oběhu a nařídit jeho stažení z oběhu nebo
zničení, včetně stanovení lhůty, pokud nevyhovuje podmínkám stanoveným
tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti
hnojiv^16b),
c) nařídit odstranění závad zjištěných při skladování hnojiva, včetně
lhůty a podmínek jejich odstranění.
(2) Ústav současně stanoví lhůtu k odstranění závad nebo dobu trvání
zvláštních opatření.
(3) Zvláštní opatření lze uložit i vedle pokut ukládaných podle § 14.
(4) Odvolání proti rozhodnutí o zvláštním opatření podle odstavce 1
nemá odkladný účinek.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí pro pomocné půdní látky, rostlinné
biostimulanty a substráty obdobně.
§ 13a
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 14
Přestupky fyzických osob
(1) Vlastník zemědělské půdy se dopustí přestupku tím, že v rozporu s §
10 odst. 6 nestrpí odběr půdních vzorků pro agrochemické zkoušení
zemědělských půd.
(2) Vlastník lesních pozemků, jejich nájemce, podnájemce nebo pachtýř
se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 11 odst. 3 nestrpí odběr
vzorků za účelem zjišťování vlastností.
(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 14a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Zemědělský podnikatel^11) se dopustí přestupku tím, že
a) používá hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty,
substráty, upravené kaly, popřípadě sedimenty v rozporu s § 9 odst. 1
až 6 nebo prováděcím právním předpisem vydaným na základě § 9 odst. 10
nebo 11,
b) v rozporu s § 9 odst. 7 a 8 nevede, nepředloží na požádání ústavu
nebo po dobu 7 let neuchovává evidenci o množství, druhu a době použití
hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů,
upravených kalů a sedimentů nebo evidenci o výnosu sklizeného hlavního
a vedlejšího produktu podle jednotlivých pozemků, plodin a let,
c) jako vlastník, nájemce, podnájemce nebo pachtýř zemědělské půdy v
rozporu s § 10 odst. 6 nestrpí odběry půdních vzorků pro agrochemické
zkoušení zemědělských půd,
d) jako vlastník lesních pozemků, jejich nájemce, podnájemce nebo
pachtýř v rozporu s § 11 odst. 3 nestrpí odběr vzorků za účelem
zjišťování vlastností,
e) jako vlastník, nájemce, podnájemce nebo pachtýř lesních pozemků
nesplní zvláštní opatření uložené k odstranění zjištěných nedostatků
podle § 13,
f) neohlásí ústavu použití upravených kalů nebo sedimentů podle § 9
odst. 4,
g) nepředá ústavu evidenci podle § 9 odst. 7 ve lhůtě a způsobem
stanoveným v § 9 odst. 8, nebo
h) neprovede záznam o použití hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinného
biostimulantu nebo substrátu, upraveného kalu nebo sedimentu ve lhůtě
stanovené v § 9 odst. 9.
(2) Zemědělský podnikatel^11), výrobce^3a), dovozce^3a) nebo dodavatel
se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) uvede do oběhu hnojivo, pomocnou
půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrát, které nebyly
registrovány, ohlášeny nebo jim nebyl udělen souhlas,
b) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. b) uvede do oběhu hnojivo, pomocnou
půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrát, které ohrožují
úrodnost půdy nebo zdraví lidí nebo zvířat,
c) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. c) uvede do oběhu hnojivo, pomocnou
půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrát, které poškozují
životní prostředí,
d) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. e) uvede do oběhu hnojivo, pomocnou
půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrát, které jsou
znehodnoceny,
e) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) uvede do oběhu hnojivo, pomocnou
půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrát, u nichž obsah
rizikových prvků, rizikových látek nebo mikrobiologických parametrů je
vyšší než stanoví vyhláška,
f) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. d) uvede do oběhu hnojivo, pomocnou
půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrát, které neodpovídají
podmínkám registrace,
g) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. e) uvede do oběhu hnojivo, pomocnou
půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrát, které obsahují
přípravek na ochranu rostlin^21),
h) označuje nebo balí hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné
biostimulanty nebo substráty v rozporu s § 7,
i) skladuje hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty nebo
substráty, nebo provozuje příkrmiště v rozporu s § 8 nebo prováděcím
právním předpisem vydaným k jeho provedení,
j) nesplní zvláštní opatření uložené k odstranění zjištěných nedostatků
podle § 13, nebo
k) v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti
hnojiv^16b) nesplní některou z povinností při
1. uvádění hnojiva na trh,
2. identifikaci, označování, balení nebo zajištění sledovatelnosti
hnojiva,
3. dodržování požadavků na složení hnojiva, nebo
4. používání organických hnojiv.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), až d) nebo
f) až h),
b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo
odstavce 2 písm. k) bodu 4,
c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo
odstavce 2 písm. d), f) až j) nebo k) bodu 2 nebo 3,
d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), b), c),
e) nebo k) bodu 1.
§ 14b
Společná ustanovení k přestupkům
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává ústav.
(2) Pokuty vybírá ústav.
§ 14c
zrušen
§ 15
zrušen
§ 16
zrušen
§ 17
Přechodná ustanovení
(1) Hnojiva a pomocné látky schválené podle dosavadních předpisů lze
uvádět do oběhu nejdéle do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Agrochemické zkoušení zemědělských půd se do 31. prosince 1998
provádí podle dosavadních předpisů.^19)
(3) Na hnojiva, statková hnojiva a pomocné látky, agrochemické zkoušení
zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků se
nevztahuje zvláštní zákon upravující technické požadavky na
výrobky.^20)
§ 18
Zrušovací ustanovení
Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění zákona č.
146/1971 Sb., zákona č. 132/1989 Sb., zákona č. 115/1995 Sb., zákona č.
91/1996 Sb., zákona č. 93/1996 Sb., zákona č. 97/1996 Sb. a zákona č.
147/1996 Sb., se zrušuje.
§ 19
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1998.
Zeman v. r.
Havel v. r.
Tošovský v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 317/2004 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení o správních deliktech, která ústav zahájil přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních
předpisů.
Čl.II zákona č. 61/2017 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 156/1998 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí
podle zákona č. 156/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
2. Ústav bezodkladně zastaví řízení o registraci hnojiva, pokud hnojivo
obsahuje přípravek na ochranu rostlin.
3. Do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ústav zruší
rozhodnutí o registraci hnojiva vydaná přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, pokud hnojivo obsahuje přípravek na ochranu rostlin.
Hnojiva, u kterých bylo zrušeno rozhodnutí o registraci podle věty
první, mohou být uváděna do oběhu nejdéle po dobu 9 měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Body 2 a 3 se použijí pro pomocné látky obdobně.
Čl.II zákona č. 299/2021 Sb.
Přechodné ustanovení
Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 156/1998 Sb., o
hnojivech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
a nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena,
se dokončí podle zákona č. 156/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního
prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v
zemědělství.
1a) § 32 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009, kterým se
stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se
mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a 1107/2009 a zrušuje nařízení ES č.
2003/2003, v platném znění.
2a) Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se
provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o
hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a
získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí
směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené
od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice.
3) § 46 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 8 zákona č. 634/1992 Sb.
3a) § 2 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně
spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 21 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o
státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
5) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č.
140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných.
6) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších
předpisů.
7) Například vyhláška č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických
rozborech vzorků hnojiv, ve znění vyhlášky č. 475/2000 Sb.
8) Vyhláška č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů
za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního
kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění vyhlášky č.
129/2005 Sb.
8a) § 68 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona
č. 413/2005 Sb.
9) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů, § 9 a násl. zákona č. 634/1992 Sb., zákon č.
157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně
některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10) Např. vyhláška č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě,
ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské
dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).
11) § 2e odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění
pozdějších předpisů.
12) § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
(vodní zákon).
12a) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a
o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a
provádění protierozních opatření v těchto oblastech.
12b) § 33 odst. 1 a 3 zákona č. 185/2001 Sb.
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění
pozdějších předpisů.
12c) Například vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití
upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb.
12d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15.
března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech
prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového
práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních
podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č.
396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU)
č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č.
1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES,
2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady
89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a
97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).
13) Zákon č. 71/1967 Sb.
13a) § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním
kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu
zemědělském).
14) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a
doplnění některých zákonů (lesní zákon).
15) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č.
166/1993 Sb.
16) § 7 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb. § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o
živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č.
237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb.
16a) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve
znění zákona č. 320/2002 Sb.
16b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009, kterým se
stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se
mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a 1107/2009 a zrušuje nařízení ES č.
2003/2003, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21.
října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného
původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o
zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech
živočišného původu).
Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se
provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o
hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a
získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí
směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené
od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice.
16c) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a
o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a
provádění protierozních opatření v těchto oblastech.
§ 33 odst. 1 a 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých
dalších zákonů.
Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na
zemědělské půdě.
18a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění
pozdějších předpisů.
19) Vyhláška č. 119/1981 Sb., o agrochemickém zkoušení půd.
20) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů.
21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21.
října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení
směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.
22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16.
prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně
a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č.
1907/2006.
23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 ze dne 9.
července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování
některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v
souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se
zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES.
24) § 3a zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,
ve znění pozdějších předpisů.
